22.5. – Mezinárodní den pro biologickou diverzitu
Mezinárodní den biodiverzity, tedy přírodní rozmanitosti, má informovat veřejnost o potřebě ji chránit. Chránit a respektovat naše životní prostředí, přírodu, živočišné druhy a rostlinstvo, které nás obklopuje a vytváří přírodní bohatství, ve kterém žijeme.
Světový fond ochrany přírody definoval v roce 1989 biodiverzitu jako bohatství života na Zemi, miliony rostlin, živočichů a mikroorganismů včetně genů, které obsahují, a složité ekosystémy, které vytvářejí životní prostředí.
Proč je třeba biodiverzitu chránit?
Biodiverzita může být jedním z ukazatelů stavu životního prostředí. Můžeme rozlišovat biodiverzitu na několika úrovních, například na úrovni celosvětové, evropské, české, lokální a podobně. Je nutné zamyšlení nad tím, že lidské společenství a jeho soustavná činnost způsobuje v krajině obvykle degradaci ekosystémů a ohrožení populací mnoha druhů, což vede ke snižování biodiverzity. Ta je přitom maximálně významná a důležitá pro zachování ekologické rovnováhy v přírodě. Chráníme-li naši biodiverzitu, nechráníme pouhý určitý počet daných druhů, je třeba se zajímat také o druhovou skladbu v daném prostředí. Například holou plochu s výskytem jedné vzácné rostliny musíme chránit víc než například celý porost běžných druhů rostlin, protože právě takový vzácný druh je několikanásobně náchylnější k úplnému vymizení.
Ochrana biodiverzity v celosvětovém měřítku
Ochraně biodiverzity se věnují jednotlivé země i celé mezinárodní společenství. Evropská komise v loňském roce schválila Strategii EU pro oblast biodiverzity, která přináší cíle ochrany přírody po roce 2020. Strategie navrhuje například zlepšení stavu nejméně 30 % chráněných území a také chráněných druhů, revitalizaci 25 000 kilometrů vodních toků nebo vysázení tří miliard stromů. Význam biologické diverzity tradičně připomíná 22. květen a hlavní téma se každoročně mění. Jednou to byl například vztah mezi biodiverzitou a zemědělstvím, poté bylo vyhlášeno téma věnující se invazním nepůvodním druhům. Je smutným faktem, že vědecké poznatky dlouhodobě poukazují na to, že biodiverzita celosvětově ubývá.
Negativní vlivy a dopad na biodiverzitu
Masivní nárůst mezinárodního obchodu, transportu zboží, turistiky a celková globalizace s sebou přinesly zvýšené množství nových nepůvodních organismů a s tím spojené negativní vlivy na místní, původní druhy. Významně tak přibývá živočichů i rostlin, které můžeme nazvat invazními druhy a které jsou značným negativním dopadem na biodiverzitu a hospodářství určitých oblastí. Biologická rozmanitost má přitom základní význam pro udržení světa v podobě, jakou známe. Rozmanitost a z ní vycházející odolnost jsou ohroženy, jsou-li zásahy do prostředí silnější než obvyklé přírodní jevy. Každý z organismů je přitom potravním řetězcem spojen jen s několika sousedními druhy. Odstraní-li se jeden druh, druhý se přemnoží a zabere jeho místo. Odstraní-li se více druhů, místní ekosystém se začne hroutit. Život však může pokračovat i v rozpadajícím se ekosystému a při prvním pohledu nemusí být změna ani příliš patrná. Co ale nastane, až změnu zaznamenáme. A nebude už pozdě?
Ukázala pandemie na neudržitelnost našeho způsobu života?
Objevují se názory, že z hlediska ochrany přírody může být současná koronavirová pandemie důležitým a nepřehlédnutelným varováním, že způsob života naší civilizace je neudržitelný. Podle poznatků IPBES (Intergovernmental Science-Policy Platform on Biodiversity and Ecosystem Services) se až 70 % nových onemocnění přenáší na člověka z volně žijících živočichů a domácích zvířat. Příčinou jsou pak především stále větší a znatelnější zásahy člověka do přírody – například masivní odlesňování, intenzivní zemědělství, těžba a rozvoj infrastruktury, ale dokonce také nelegální obchod se zvířaty.
Jste vegetarián nebo vegan? Nezapomeňte na doplňky stravy
7 tipů, které vám pomohou začít s rostlinnou stravou
Autor: Veronika Tůmová
