Bolí vás ruka? Můžete mít syndrom karpálního tunelu

Co je syndrom karpálního tunelu

Syndrom karpálního tunelu (syndroma canalis carpi) je onemocnění periferního nervového systému, při kterém dochází k útlaku středního nervu v oblasti karpálního tunelu. Jedná se o oblast propojující předloktí a zápěstí, kterou procházejí nervy, drobné cévy a šlachy ohybačů. Syndrom karpálního tunelu je častou nemocí z povolání. Postihuje nejen kuchařky, šičky a jiné manuálně pracující lidi, mezi pacienty se často objevují lidé, kteří pracují na počítači.

Hlavním rizikovým faktorem je dlouhodobé, nadměrné a jednostranné přetěžování ruky, zápěstí a vibrace s přenosem na ruce. Vysoké riziko vzniku tohoto onemocnění hrozí diabetikům a jedincům, trpícími nemocemi štítné žlázy či revmatoidní artritidou. Toto neurologické onemocnění se nejčastěji vyskytuje u žen středního věku.

Nemoci z povolání

Příznaky a diagnostika

Typickými projevy syndromu karpálního tunelu je bolest zápěstí a klidové brnění či mravenčení prvního až čtvrtého prstu ruky. Dalším příznakem je porušená citlivost konečků prstů při dotyku. Zvednutím horní končetiny se potíže zhorší, úlevu přináší protřepání horní končetiny.

Později se objeví pocit „oteklé ruky“ bez zjevného otoku, zpočátku se projevuje pouze v noci, později i během dne, a to i v klidu. Postupně dochází ke snížení svalové síly ruky a ke zhoršení jemné motoriky, které se může dostat do stádia, ve kterém má nemocný problém zapnout si knoflík nebo sebrat drobnou minci. Výjimkou není ani vypadávání předmětů z postižené ruky.

Neléčené onemocnění může vést k nezvratným změnám na postiženém nervu a k trvalým následkům.

Diagnózu stanoví lékař pomocí klinického vyšetření a metody EMG. Jedná se o elektromyografické vyšetření, při kterém se pomocí jemných jehliček zkouší průběh elektrického impulzu nervem.

Léčba syndromu karpálního tunelu

V počáteční fázi onemocnění se léčba zaměřuje na redukování bolestivosti, zlepšení funkce svalů, zásobovaných středním nervem, zlepšení prokrvení, citlivosti i funkce kloubů ruky. Součástí léčby je noční polohování postižené ruky pomocí polohovací ortézy, aplikace analgetik (léků proti bolesti), antiflogistik (léků s protizánětlivými účinky) a léků, které působí proti otokům, čímž snižují tlak v karpálním tunelu.

Ke slovu přichází také kryoterapie, masáž ruky a zápěstí, rehabilitační cvičení pod dohledem fyzioterapeuta. V léčbě syndromu karpálního tunelu je klíčové dodržování klidového režimu, což znamená nepřetěžovat horní končetinu, změnit návyky v práci a vyhýbat se stereotypním činnostem. Účinnými pomocníky jsou ergonomické pomůcky, které šetří postiženou ruku.

V časných stádiích onemocnění může pomoci i akupunktura. Tato metoda snižuje otok ruky, čímž zlepší proudění mezibuněčné tekutiny.

Při neúspěchu konzervativní léčby, nebo pokud pacient přijde k lékaři s těžkým stupněm syndromu karpálního tunelu, nastupuje léčba operací. Operace se provádí laparoskopicky nebo klasickým řezem.

Ihned po operaci je ruka znehybněná obvazem nebo krátkou sádrovou dlahou, později je nutné nosit na noc ortézu pro zpevnění zápěstí. Po sedmi až deseti dnech po vyndání stehů se provádí tlaková masáž pooperační jizvy a míčkování. Regeneraci lymfatického systému zajistí manuální lymfodrenáž.

Nedílnou součástí léčby je rehabilitační cvičení pod dohledem fyzioterapeuta. Pro dosažení efektivity léčby je nutné nepřetěžovat ruku opakovanými stereotypními pohyby.

Chirurgie ruky

Co dělat, aby vás syndrom karpálního tunelu nepostihl

Prevence syndromu karpálního tunelu spočívá v nepřetěžování rukou, jejich dostatečném odpočinku a vyhýbání se jednostrannému pohybu. Při zaměstnání, které klade vysoké nároky na ruce, je třeba pravidelně protahovat svaly zápěstí, ruky i krční páteře. Osvědčenými preventivními prostředky jsou různé ergonomické pomůcky.

Foto: Pixabay.com

Autor: Evžena Janovská