zdroj: Shutterstock.com
Nemoci a léčba

Co je laparoskopie? Pro koho je vhodná a jak probíhá?

Kateřina Hájková
13.12.2021

Laparoskopie je postup používaný k diagnostice a léčbě určitých pánevních, kolorektálních a gynekologických zdravotních problémů. Je méně invazivní než klasická otevřená operace, to ovšem neznamená, že není bez rizika. Co všechno byste o ní měli vědět?

Hlavní rozdíl oproti klasické otevřené operaci je v tom, že při laparoskopii lékař nemusí provádět velké řezy, aby se do kůže dostal, ale pronikne dovnitř s pomocí malé kamery (laparoskopu), což je z fyziologického hlediska méně invazivní. Pro své výhody je tato metoda v současnosti v chirurgickém světě na vzestupu, ze všech kolorektálních výkonů se podle statistik její prevalence zvedla z 5 % na 29 %, hojně je využívána také při gynekologických zákrocích, kde minimalizuje riziko poškození žaludku.

Pro koho se laparoskopie (ne)hodí

Kandidáti na laparoskopii pocházejí z různých medicínských oborů. Používá se při biopsii, tedy při získávání vzorku tkáně z lymfatických uzlin v pánvi a břiše při podezření na rakovinu, také při gynekologických operacích sloužících k odstranění nádorů na děložním čípku, vaječnících a rovněž při endometrióze. Laparoskopii lze použít i k léčbě a řešení dalších ženských nemocí/stavů jako jsou fibroidy, cysty na vaječnících, prolaps pánve nebo mimoděložní těhotenství, hysterektomie nebo močová inkontinence. Jako vhodná metoda se jeví i v případě řešení různých střevních obtíží a abnormalit. Tato chirurgická metoda naopak není vhodná pro pacienty s nádorem rozšířeným do břišní dutiny, také pro ty, kteří mívají potíže s krvácením, trpí chronickou tuberkulózou a dalšími podobnými nemocemi.

Jaké přináší výhody laparoskopie

Skutečnost, že je laparoskopie šetrnější k tělu pacienta, s sebou nese řadu výhod. Operovaný tráví v nemocnici méně času a rekonvalescence je rychlejší. Po operaci nastává menší krvácení a pacienti netrpí takovými bolestmi. Mnohem menší než při klasické chirurgii jsou i jizvy. I tak je třeba brát v úvahu, že se pořád jedná o operaci, která může zasáhnout životně důležité orgány. Existuje tedy určitá šance, že se něco pokazí, na druhou stranu taková šance existuje u každého zákroku.

Děložní myomy - příznaky a způsoby léčby

Jak laparoskopie probíhá

Výkon obvykle trvá půl až třičtvrtě hodiny a probíhá v celkové anestezii. V mnoha případech je tedy velmi dobře možné provést jej ambulantně. Před zákrokem byste kvůli narkóze neměli minimálně 6 hodin jíst ani pít, po výkonu by na vás měl počkat někdo, kdo vás odveze domů a následujících 24 hodin vás pohlídá.Nejčastěji přes pupík lékaři zavedou do těla pacienta laparoskopickou jehlu (Veress-Palmer), která jim umožní v břiše správně manévrovat bez toho, že by poškodili životně důležité orgány. Díky laparoskopu mohou lékaři břišní dutinu pozorovat a stanovit diagnózu. Pokud jsou nuceni provést chirurgický zákrok, může být pro zavedení nástrojů zapotřebí více řezů, ty však většinou nepřesahují délku 0,5-1 cm, což je oproti 15-20 cm řezům při otevřených operacích vcelku zanedbatelné číslo.

Několik hodin po provedení zákroku musí být pacient v klidu, nesmí nic jíst ani pít. Při ambulantní péči se v zařízení dospí a poté, po několika hodinách, může být odvezen domů.

Co si pamatovat

Laparoskopie je méně invazivní než otevřená operace, to znamená lepší hojení a méně času stráveného v nemocnici. V mnoha případech se dá provádět ambulantně a díky tomu vás pár hodin po zákroku mohou pustit domů. Pořád se ale jedná o zásah do těla, který s sebou, jako všechny takové, nese riziko, že se něco pokazí.

Laparoskopie versus klasická operace

Zdroj: www.steptohealth.com

Autor: Kateřina Hájková

Nezaměnitelná vůně cejlonské skořice: Jaké jsou její zdravotní benefity?
Je vám pořád chladno? Můžete to změnit a zimní čas si užívat!

Další články