zdroj: Shutterstock.com
Nemoci a léčba

Dekompresní nemoc – noční můra potápěčů?

Veronika Tůmová
19.05.2021

Potápění s přístrojem je celosvětově oblíbený sport, kterému se, ať už rekreačně nebo profesionálně, věnuje stále více lidí. Bohužel tím vzrůstá i počet akutních zdravotních komplikací spojených s potápěním. Znáte pojem dekompresní nemoc?

Dekompresní nemoc, jinak také kesonová nemoc či nemoc potápěčů, je označení pro řadu příznaků typických pro vystavení se snížení okolního tlaku. Právě tento stav je jedním z nebezpečí při potápění, ale i při dalších aktivitách spojených se změnami tlaku. Nejčastěji k tomuto dochází při příliš rychlém vystoupání potápěče z hloubky na hladinu, může však postihnout například i cestující v letadle.

Co je dekomprese a kdy může být nebezpečná?

Dekomprese znamená evidentní snížení tlaku okolního prostředí, obvykle rychlé snížení tlaku vzduchu nebo vody. Vzduch a plyny obsažené ve vodě mají na hladině jiné vlastnosti než v hloubce od pěti metrů. Potápěč dýchá vzduch pod vodou a jeho tělo se rychle plní dusíkem, což není životu nebezpečné a ve větších hloubkách to může způsobovat stav podobný lehké opilosti. Při neúměrně rychlém vynořování z hloubky by však mohl nastat i život ohrožující problém. Vlivem menšího tlaku se dusík vrací do plynného stavu a v tkáních tak mohou při rychlém vynoření vznikat dusíkové bubliny, se kterými si tělo neporadí. Vynoření tak potřebuje čas a také přestávky.

Kdy může u potápěče vzniknout dekompresní nemoc?

  • Příliš rychlé vynořování, bez dodržení bezpečnostních přestávek.
  • Potápěč je příliš dlouho pod hladinou – příliš dusíku v krevním oběhu.
  • Zadržený dech při vynoření – vzniká přetlak plic a vniknutí vzduchu do krevního oběhu.

Potíže s přetlakem mohou vzniknout i v letadle, v dolech při práci horníků či ve vesmíru, při opuštění vesmírného modulu a pobytu ve volném prostoru. Před ponorem je nutné hodně pít, dehydratace zvyšuje riziko dekompresní nemoci, dalším rizikovým faktorem je obezita či srdeční vady.

První pomoc, léčba a prevence dekompresní nemoci

Při lehkých projevech dekompresní nemoci postačí klid, při bolestech pak podání analgetik, dostatečná hydratace. V těžších případech může být nutný transport do přetlakové komory, ve které se zvýší tlak, aby odpovídal tlaku v hloubce pod hladinou, a postupně dochází k jeho snižování. Jde v podstatě o simulaci správného a bezpečného vynoření, aby měl dusík možnost správně se rozpustit v tkáních. Prevencí dekompresní nemoci je důkladné plánování a dodržování plánu potápění dle pokynů, instrukcí a dekompresních tabulek. Je nutné dodržet předem stanovenou dobu v určitých hloubkách, aby nebyla překročena únosná doba sycení tkáně plynem. U závažných projevů dekomprese je základem podání kyslíku v maximální možné koncentraci, intenzivní hydratace a léčba projevů šoku.

Hyperbarická oxygenoterapie

Hyperbarická oxygenoterapie je léčebná metoda vedoucí ke zvýšenému okysličení krve, která spočívá v inhalačním podávání kyslíku, dojde-li u pacienta ke zvýšenému atmosférickému tlaku. Využívá se při ní tzv. hyperbarických komor, což jsou tlakové komory určené pro léčebné účely, pro potápění a pro experimentální lékařský výzkum. Hyperbarická oxygenoterapie pomáhá kromě dekompresní nemoci také například při otravě oxidem uhelnatým či při plynové embolii, ale i u celé řady dalších diagnóz.

Kyslík jako léčebný prostředek

Teplotní výkyvy a jejich vliv na člověka

Freediving: Potápění bez přístroje

Autor: Veronika Tůmová

Low carb stravování: Znáte základní principy?
22.5. – Mezinárodní den pro biologickou diverzitu

Další články