Transplantace zvířecích orgánů do lidských těl - etika ustoupí záchraně života

Transplantace lidských orgánů byla ještě relativně nedávno přijímána s nevolí a s pochybnostmi, především šlo-li o takový orgán, jako je srdce. Dnes se nad operacemi tohoto typu už nikdo nepozastaví a vědci míří mnohem dál. Xenotransplantace (přenos orgánů jednoho živočišného druhu do těla jiného druhu) je díky posledním vědeckým poznatkům o něco blíže. Dokáže ji však veřejnost v budoucnu přijmout s pochopením?

Pokroky genového inženýrství a chytré způsoby "oklamání" organismu příjemce

Navzdory časté nechuti lidského imunitního systému přijímat orgány i z těla lidského dárce, vědci se nevzdávají a dál zkoumají možnost transplantací zvířecích orgánů do těla člověka. František Saudek z pražského IKEMU mluví o třech teoretických možnostech, jak dosáhnout úspěchu u těchto transplantací.

První z nich nabízí pokrok genového inženýrství, neboť vědci už přišli na to, jak vložit lidské geny do zárodku zvířete.“Tím budeme schopni v budoucnu pozměnit dědičné vlastnosti zvířete natolik, že bude mít v těle orgány, které by člověk v případě transplantace přijal snadněji, s dostatečně nízkou imunitní reakcí,“ jak dále vysvětluje Saudek. Nebude to však snadné, protože věda bude muset umět vyřadit všechny geny v těle zvířete, o nichž bude známo, že mohou ovlivnit imunitní reakci.

Druhým způsobem je možnost předem připravit tělo příjemce na zvířecí orgán pomocí léků, které by měly za úkol potlačit odmítavou imunitní reakci lidského organismu. Vědci také uvažují o možnosti transplantovat nejprve dobře přizpůsobivé kmenové buňky prasečí kostní dřeně, na něž by si lidské tělo časem lépe zvyklo a v budoucnu tak mohlo snadněji přijmout celý orgán, např. prasečí srdce nebo játra.

Třetí způsob se zaměřuje na transplantaci tkání, které vědci už dnes dokáží obalit speciálním plastem před umístěním do těla. Vložená tkáň tak není v přímém kontaktu s okolím v organismu a plastovou membránou pronikají jen dané tekutiny a kyslík, čímž se opět snižuje riziko nepříznivé imunitní reakce.

Riziko xenotransplantace - zvířecí retroviry

Důvodem k obezřetnosti lékařů byla dosud možnost rozšíření zvířecích nemocí v těle člověka, proti kterým nemá lidský organismus obranu. Podle některých vědců tak mohl zřejmě hrozit i vznik zcela nových nemocí. Výzkum tak stále postupuje s opatrností, uvědomíme-li si však, že již dnes využíváme např. inzulin pro léčbu cukrovky, který pochází ze zvířecích těl, nebo při popáleninách je někdy transplantována kůže ze selete, musíme uznat, že reálné možnosti tu jsou. Příležitostně se zatím používají např. prasečí jaterní buňky, které se napojují na krevní oběh lidí, jež čekají na lidského dárce.

Díky úpravám DNA bude možné jednoho dne transplantovat lidem prasečí orgány. V časopisu Science vyšel dokument odhalující novou techniku úpravy prasečích buněk, která by mohla odstranit potenciálně nebezpečné sekvence v genetickém kódu zvířat.

Pokusy na zvířatech - vepř jako nejvhodnější dárce buněk a orgánů

“Pokusy s transplantací zvířecí tkáně děláme i u nás v IKEMU, mezi zvířaty navzájem,“ řekl František Saudek a pokračoval: “Ve srovnání s jinými zvířaty jsou prasata zřejmě nejvhodnějšími dárci pro tyto druhy transplantací. Lidé a prasata spolu žijí už tisíce let a jejich obranný systém si na mikroorganismy toho druhého do značné míry zvykl.“

Xenotransplantace - na co je třeba připravit veřejnost?

Jen těžko si dnes můžeme představit, že se probudíme po operaci a v těle nám bude bít prasečí srdce. Nebyly však dnes už běžné transplantace lidských orgánů kdysi stejně nepředstavitelné? Podle expertky z univerzity v Edinburghu, Sarah Chanové, je nyní potřeba připravit se na společenskou etickou debatu. "Vědecké a bezpečnostní problémy jsme vyřešili, měli bychom ale mít na paměti kulturní a společenské dopady, které jsou s využitím prasečích orgánů pro transplantaci lidským pacientům spojené," upozornila čtenáře serveru BBC.

Nově vyvinutá technika nyní umožňuje vědcům odstřihnout a pohrát si s jednotlivými díly genetického kódu. Pomocí tohoto nástroje dokázali vědci z Harvardovy univerzity eliminovat až 62 kopií nebezpečného retroviru z buněk prasečích embryí. "Odstranili jsme to, co bylo považováno za nejvíce matoucí problém na poli xenotransplantace. Zbavení prasečí DNA retrovirů pro nás představuje jasnou cestu," nechal se slyšet profesor George Church z Harvardu.

Zdroj: zprávy.idnes.cz (J.Tuček), zprávy.aktualne.cz (S.Fendrychová)

Foto: Pixabay.com

Transplantace zvířecích orgánů do lidských těl - etika ustoupí záchraně života patří do témat

Přidat příspěvek k tématu

* Povinné pole

Adresář

Diskuze na téma Nemoci a léčba

  • Jířa 20.01.2017 07:01 Posílení imunity

    Před vánocemi mě pustili z nemocnice po operaci. Dobírala jsem ještě nějaké léky. V lékárně jsem…

  • tom 19.01.2017 09:01 Diagnostika těla

    Hele a chodí přímo do centra medicíny? Do kterého konkrétně?

  • jitus 18.01.2017 12:01 Diagnostika těla

    cauko, moje teta na tu diagnostiku chodi tak jednou za dva roky, chvali si to :)

  • Maja92 17.01.2017 20:01 Kapky do očí

    Zásilka přišla rychle. Kapky jsem si vyzvedla za 2 dny. Jestli tě ty očka tak moc zlobí, tak bych…

  • Kamila 17.01.2017 09:01 kvasinkové záněty

    Já kupovala vždycky tady ten antibakteriální. Jiné nevim. Vyzkoušej, uvidíš

Píšeme jinde


Zdravě.cz na Facebooku